8.9.2020 sonda má aktuálně problémy se stabilním provozem, zřejmě kvůli napájení. Plán je ji v nejbližších dnech sundat a provést "revizi".

Projekt

Jak se dneska řiká: "mise projektu" je zejména umožnit lidem, co musí být v práci, aby měli větší jistotu, že je opravdu letovo a mohli si lépe užít pracovní nasazení :-)

Novinky

5.3.2020 - vypadá, že obě sondy zimu přežily OK. Po "zimním" omezeném provozu jsou obě sondy plně nabité a funkční ... sezóna může začít :-)

5.12.2019 - nová veličina v grafu "Petrův graf" ... zavedena po upozornění na "nepřehlednost" vizualizace. Zejména okamžitá rychlost větru typicky osciluje v takovém rozsahu, že graf může působit nepřehledně. Každopádně vypadá "jinak", než třeba graf na CHMI. Nová hodnota je klouzavý (pouhá shoda jmen) průměr, aktuálně z posledních 25 hodnot, okamžité rychlosti větru. Tzn. klouzavý průměr za cca posledních 25 minut. Graf to krásně vyhladí a vypadá o poznání lépe :-) Ideální by zřejmě bylo použít nějaké pokročilejší zpracování, třeba nejmenší čtverce ... třeba na to dojde.

5.12.2019 - vypnutí/zapnutí zobrazení jednotlivých veličin v grafu pomocí legendy je ukládáno. Tzn. pokud si vypnete např. zobrazení nárazů větru, při příštím zobrazení WEBu zůstane vypnuté.

20.11.2019 - pokud nejsou zobrazena žádná data, jest to aktuálně způsobeno fatálním nedostatkem slunečního svitu.
Zhruba od změny času je sonda schopna provozu pouze pokud je zcela jasno po většinu dne - den je příliš krátký, slunce příliš nízko a bezoblačných dní velmí málo, aby se akumulátory dobily do plné kapacity.
Předpoklad je, že v pozdní zimě/brzkém jaře s "prodloužením dne" bude provoz opět OK.

Umístění sondy na startovačce

Ve směru od Z není nijak ovlivňována. Pro směry od S je mírně v závětří. Pro směr od V je pod horizontem hrany. J nás nezajímá, ale nemělo by tam nic vadit.
Směr větru neodpovídá přesně světovým stranám, 270° je kolmo na hranu, která není čistě na Z ale mírně skloněná k J.

Umístění sondy Chrudim

Sonda v Chrudimi je umístěná zhruba v místě vojenské části letiště, cca 12 m nad zemí. Ve směru od J je mírně krytá stromy.
V ostatních směrech není sonda nijak ovlivňována. Pouze je nutné brát v potaz, že pro směr od Z je umístění pod horizontem kopce mezi Chrudimí a Sobětuchami.
Sonda v této výšce typicky měří o 1-2 m/s víc než je vítr při zemi.

WEB aplikace

Grafy jsou interaktivní. Najetím myší nad bod grafu je zobrazena hodnota v daném bodě.
Jednotlivé veličiny v grafu je možno zapínat/vypínat přes legendu.
Přepnutí mezi záložkami, dvojklikem do grafu, nebo tlačítkem 'Načíst nová data pro všechny sondy' jsou do grafů dočteně nová (pouze nová) data od posledního načtení dat.
Dvojklik funguje i na mobilech (čas mezi kliknutími musí být delší).
Kratší graf zobrazuje posledních 150 hodnot (typicky se měří každou minutu, tzn. cca 2,5 hod)
Delší graf zobrazuje posledních 15 hodin.
Všechny časy jsou středoevropské, včetně přechodu na letní/zimní čas.

Jak se měří

Naměřené hodnoty se na server přenášejí každou cca minutu.
Rychlost větru se počítá z naměřeného času na jednu otáčku enemometru, tzn. relativně přesně. Anemometr není nijak moc kalibrovaný, ale přijde mi, že rychlost tak nějak odpovídá.
Okamžitá rychlost větru se počítá jako klouzavý průměr z posledních 20-ti naměřených hodnot rychlosti větru, nezávisle na intervalu přenosu dat na server.
Pro nárazy větru jsem z používaných metodik použil variantu, kdy náraz je max. rychlost větru, která trvá alespoň 3 sekundy. Nárazy se počítají vždy pro jeden interval přenosu dat na server.
Zvolená metodika občas způsobuje poněkud matoucí výsledek, kdy okamžitá rychlost vychází víc než nárazy větru. Typicky za situace kdy je vítr hodně nárazovitý a nárazy jsou hodně velké, ale časově kratší než 3 sekundy.
Minimální rychlost je minimum v rámci jednoho intervalu přenosu dat na server.
Čidlo směru větru má rozlišení 22,5°. Pro některé směry je to spíš 45°. S ohledem na reálné chování čidla za provozu a nutnost následného SW zpracování mi to přijde dostatečné. Lidsky řečeno: čidlo sebou za provozu tak mlátí, že výsledný směr je stejně jen jakýsi průměr.
Teplotní čidla jsou u obou sond umístěna na zádech solárního panelu. Tzn. jsou trvale ve stínu, ale až se panel dostatečně prohřeje jsou ovlivňována teplotou vlastního panelu. Sonda v Chrudimi je umístěna nad střechou, tzn. teplota bude ovlivňována tepelnou setrvačností střechy. Teplotní čidla ne úplně dobře snáší záporné teploty, pod -5°C většinou "zamrzají".
Data jsou přenášena na server pouze během dne a to v následujícím rozmezí:
Důvod je zejména solární napájení.

Hardware

Obě sondy jsou prakticky totožné, postavené na Arduinu Mega.
Sonda v Chrudimi jede na WiFi.
Sonda na startovačce jede na GSM. Datovou náročnost jsem nijak zásadně nezjišťoval, u GSM vychází na cca 2 MB/den.
Napájení zajišťuje 10W solar panel.
Z akumulátorů je schopna sonda bez dobíjení jet cca 1.5 dne. Pokud solární dobíjení nejede delší dobu, přejde sonda po poklesu napětí aku pod 3.7 V do úsporného režimu.
Kompletní náklady (úplně veškerý materiál) vychází na 2600,- Kč na jednu sondu. Cca polovina elektronika, druhá půlka mechanické díly ... a samozřejmě mraky hodin práce.